Loupak.cz - Vtipy

Hádají se v hospodě tři chlapi, komu z nich víc smrdějí nohy. První říká: „Mně smrdějí hnáty tak, že když přijdu domů, manželka začne nadávat, že zase praskly stoupačky!”
„To nic není,” namítne druhý. „Když já se objevím doma, tak si už moje Máři nasazuje plynovou masku!”
„Na mě nemáte,” vytahuje se třetí. „Já když dám v telefonní budce nohu ke sluchátku a vytočím číslo domů, tak ženě musí vypumpovat žaludek!”

Opilec za volantem převálcuje policistu, který mu ukázal červenou plácačku, po deseti metrech zabrzdí a volá dozadu: „Ty troubo, to nevíš, že opilý řidič má zpomalené reakce?!”

Ptá se reportér notorika, co by dělal, kdyby vyhrál dvě stě tisíc. Chlap se zamyslí a říká: „No, za sedmdesát bych si koupil umělou ledvinu a zbytek bych propil.”

Pan Pepa to v hospodě přehnal s alkoholem. Přátelé ho pomohli dotáhnout domů. Pepa se dostane do dveří a zůstane tam bezvládně ležet. Ráno ho tam najde manželka. Myslela, že je mrtvý, a proto kolem něho rozložila květiny a šla zajistit pohřeb.
Pepa se probudil a říká si: „Jsem mrtvý, nebo živý? Jestli jsem živý, tak proč mám kolem sebe květiny, a jestli jsem mrtvý, tak proč se mi chce na záchod?”

„Kluci, vsaďte se se mnou, že jsem největší hmyz na světě,” navrhl přiopilý Standa.
Hoši ho vzali za slovo a on je vede domů.
„Máři, nebudeš mi věřit, já jsem prochlastal celou výplatu,” zvolá Standa ve dveřích.
Žena se na něj rozčílí: „Stando, ty jseš to největší hovado na celém světě!”

„To ses včera musel tak namazat?”
„Já že jsem byl včera namazaný?”
„Nevykládej, sám jsi se k tomu přiznal!”
„Prosím tě, víš, co toho člověk nakecá, když je ožralej?”

Potkají se dva panáci a jeden se zatváří přísně: „Kolego, kolego, už zase z vás táhne?”

Dva muži vyjdou pozdě v noci z restaurace a vidí, jak jim v dálce mizí zadní světla posledního autobusu.
„Co budeme dělat, tady taxíky nejezdí, jak se teď dostaneme domů?” běduje jeden.
„Víš co?” navrhne ten druhý. „Jsou tu garáže dopravních podniků, vlezeme tam a jeden autobus si vypůjčíme.”
„Tak dobrá. Ty běž pro autobus a já zatím budu hlídat.”
Kolegáček tam vleze a když se půl hodiny nic neděje, vydá se ten první za ním.
„Co se děje?” ptá se.
„Ale, nemůžu najít dvaadvacítku. Budeme muset ukrást třicet čtyřku a vystoupit u kostela!”

Chlápek v baru si všimnul ženské, která se tam pravidelně večer objevovala, vždy sama. Po dvou týdnech pozorování se odhodlal k činu a pokusil se ji pozvat na skleničku a sbalit. Ona však mile odmítla: „Ne, díky. Může to znít trochu divně vzhledem k dnešní době a mému věku, ale hodlám zůstat čistá, dokud nepotkám muže, kterého budu milovat.”
„To musí být docela obtížné, co?”
„No, mě to nijak netrápí a neomezuje, akorát manžel je naštvaný.”

„Jaks to udělal, žes toho myšáka chytil?” ptá se s údivem kamaráda Franty Luboš. „Kolik týdnů už se o to snažím a nepovedlo se mi to...”
„Musíš na to jinak,” poučuje ho kámoš, „zkus se vcítit do role té prohnané myši...”
„No a co?”
„No co - dal jsem do pastičky místo sýra flaštičku slivovice!”